Přeskočit na hlavní obsah

Mezinárodní týden nošení dětí vol.2

Další velká oslava nošení se pomalu chýlí ke konci
Mezinárodní týden nošení dětí (MTND), tak jako každý rok, nabízel rodičům získat velké množství slev od firem, které jsou pro  nosící svět nepostradatelné. Stejně tak je to týden soutěží a "dávaček", kdy vidina výhry zamotá hlavu nejen nosícím rodičům, ale i těm, kteří nošení ještě nepropadli. Množství akcí  a happeningů, pochodů a srazů, ještě více stmeluje tu parádní fajn komunitu lidí, která kolem nošení je.
A co se za ten rok, co jsem psala svůj první článek o MTND stalo u nás (zavzpomínat můžete zde) ? Loni jsem touhle dobou doma v ruce žmoulala svůj první pevný šátek, ten mám stále, ale k němu ještě další tři. Začala jsem testovat jako šílená a pod rukama mi prošlo mnoho šátků a mám díky tomu nádherné fotografie. Ze zaryté šátkařky, jsem dala šanci nosítkům, i je jsem začala zkoušet, o čemž Vás informuji články a můžu říct, že jsem už to pravé nalezla, takže už i nosítko vlastním a další se mi šije. Jo propadla jsem tomu solidně. V nosících skupinách jsem udělala dokonce dvě svlíkačky, abych se pochlubila - kdo se zarazil, jedná se o veřejné rozbalování balíčků s koupenými šátky, nejde o žádné čuňačinky.
Poznala jsem skvělé lidi díky regionální skupince, která je boží, pořádá srazy, na kterých často přechází zrak nad tou šátkovou krásou, která se nám tam sejde. Našla jsem si blízké  kamarádky na procházky a nejen to, tady se nebojím říct, že vznikla svatá trojice, i když naše drahé polovičky v našem uskupení vidí spíš tři grácie.
Pořád se cítím jako novicka mezi těmi nosícími fajnšmekry, za ostříleného nosiče se ještě nepovažuji, ale už víc chápu a pronikám do světa poznávání šátků, nosítek a té krásné blízkosti a mazlení. 
Připíjím tedy a oslavuji svůj první pronošený rok, díky za něj, doufám, že minimálně ještě jeden rok si se stejným dítětem ještě užiju.

Komentáře

Oblíbené

Botanicus Ostrá

Nemohu se dočkat, až se s Vámi podělím o tip na výlet tohoto  týdne,  navštívili jsme totiž jedno z nejkrásnějších míst za poslední dobu -  Centrum řemesel a bylinné zahrady Botanicus. Pár kroky přes vstupní bránu se z 21. století vrátíte do malebné minulosti. V dáli je slyšet práce kováře s kovadlinou, ženy vyrábí kožené váčky, svíčky nebo zdobí perník, dráteník i košíkář ukazují svůj um. Vyrobit si papír, vyrazit minci nebo vyrýžovat zlato, to všechno a mnohem víc  si můžete vyzkoušet . Že já jsem dost často jako v Jiříkově vidění a nadšená ze všeho jako malá holka, s tím se celkem počítá, tentokráte jsem ale malou holku viděla vedle sebe a myslím tím svého manžela. Oči nám kmitaly po plánku, po okolí, nohy nevěděly kam se dřív vydat . Všechno si projít a nic nevynechat. Rychlá porada a honem do směnárny, v celém centru se totiž platí groši, prostě do minulosti se vším všudy.  Dopoledne utíkalo a přihlásil se dcerky spánek, schrupla si v překrásných...

Velrybí pocit

Během těhotenství, dřív nebo později, ten pocit zažije každá žena.  Pocit ohromnosti, neohrabanosti, sebemenší pohyb je nadlidský úkol, který když zvládneme, srovnáváme ho s výstupem minimálně na Sněžku. Pocit alá VELRYBA. Musím se přiznat, že zatím jsem chodící reklama na šťastné období v životě ženy - těhotenství. I když je to pro některé kamarádky k vzteku, mají mě rádi, jen vzpomínají na své prozvracené, oteklé a jinak komplikované těhotenství. Takže zatím nejblíže k velrybímu pocitu jsem se dostala při kontaktu s úžasně krásným šátkem Vatanai TROMSØ . Zase je to jen 100% "obyčejná bavlna", i když česaná egyptská, ale ty barvy ?! To je to, co Vás na tomto šátku uchvátí nejvíc, najednou nevíte, nebo aspoň já jsem měla dilema, kterou stranu nechat víc vyniknout.  Šátek je úplně nový a bude chtít mazlit a zanášet, aby se z něj stal božan, ale dvanáct kilo na zádech zvládl hravě, krásně držel a o tom jak ještě líp vypadal, nemusím mluvit. Víc si ho, ale užila ta menš...

Kojící korále

Znalí ví. Neznalí,což jsem do nedávna byla i já, možná tuší a nebo jsou úplně mimo mísu, k čemu jsou kojící korále. Já žila v naprosto milné představě o marketingovém šílenství kolem produktu stimulujícím laktaci. Ani jejich krásné barvy a výrazné tvary mě nepřiměly změnit názor, věřila jsem, že zas někdo chce vydělat na nešťastných maminkách, které chtějí své prtě kojit a nejde jim to. V tom jsem možná měla trochu pravdu, o nešťastné maminky jde, ale o ty, co mají při kojení místo mírumilovných a klidných miminek, líté saně a dravé šelmy. I já mám tu čest sledovat přeměnu doktora Jekylla v šíleného Hyda, který ukrutnou silou rve vlasy, zarývá své  drápy do kůže a drtí mezi prsty vše, na co dosáhne, což je při kojení na 99% prso.  Kojící korále tak zachránily vlasy, které mi po porodu ještě nevypadaly, chrání kůži dekoltu a prsou před štípanci a rýpanci mého škodíka, který si vesele hraje s korálky různých barev a velikostí. Ať už kojím v sedě nebo v šátku, kde korále fung...

Nastává doba housková

Nový pomocník do domácnosti od značky SENCOR je prostě jedním slovem boží . Respektive díky němu, jsou připravované pokrmy boží! Domů nám přibyl malý strávník, u kterého jsem ráda, že vím, čím se cpe. A tak když se u nás zabydlel domácí robot od Sencor STM 6356 došlo krom přípravy těsta na chleba i na housky . Objevila jsem, vyzkoušela jsem, zamilovala jsem se a nyní se s Vámi podělím o skvělý recept na lahodné domácí housky . 400 g polohrubé mouky 250 ml vlažného mléka 1 střední (cca 100 g) vařená brambora 20 g droždí 35 g rozpuštěného sádla 2 kávové lžičky soli 1 kávová lžička cukru vejce na potření na posyp - kmín, mák, hrubozrnná sůl, lněné nebo sezamové semínko Do zadělávací mísy od robota naliji na mouku s rozdrobeným droždím vlažné mléko, přidám nastrouhanou vařenou bramboru, sádlo, sůl, cukr a nechám robota hnětat. Samozřejmě by to šlo i ručně, ale výsledek s robotem je viditelný (minimálně Vás nebudou bolet ruce). Ve stejné míse nechám těsto v teple nakynout, vyky...

Žižkovská televizní věž

K tipu na výlet tohoto týdne mám každoroční příběh. Kdysi hodně dávno, nevím přesně kolik let mi tenkrát bylo, ale na den dětí mě a ségru vzala máma na Žižkovskou televizní věž . Od té doby jsme se každý rok na den dětí na toto místo chystaly. Za posledních patnáct let to vyšlo slovy třikrát. Tenkrát poprvé, pak před deseti lety no a letos. Každý rok jsme si všechny tři volaly a psaly v kolik se tam sejdeme a kdo na koho, kde čeká, ale byla to pak už jen recese, letos jsme se tam ale vážně všechny sešly a vzaly si i posily. Všechny tři návštěvy jsme začaly v restauraci , která se nachází ve spodnějších "bublinách" ve výšce 66 metrů . Restaurace se za ty roky několikrát změnila a nyní je to luxusní místo s profesionální obsluhou. Cenově jste v Oblacích, ale na speciální a výjimečné události je to místo akorát. Pro milovníky výšek a Prahy je observatoř ve výšce 93 metrů , to pravé ořechové. Všechny dominanty hlavního města odsud můžete obdivovat ve dne v noci, otevřená ...