Když onemocní maminka, v 99% případů to na ní moc nepoznáte . Nelehne si do postele a nebojuje se smrtelnou rýmičkou, jako to v 99% dělají tatínkové. Argumenty mého muže, že je vědecky dokázáno, že u mužů je průběh rýmy horší, beru s rezervou, jelikož bych chtěla vidět ten vědecký tým. Chlapi si v laboratoři sedli a řekli si, že to prožívají hůř než ženy a bylo. Nicméně maminky musí fungovat, i s nemocí se musí minimálně starat o své potomky a až v nejkrajnější situaci odpadávají . Zatím jsem v první fázi, nemoc udeřila, ale na to se dítě neptá. Chvíli je líp, chvíli je hůř. Občas mám pocit, že malá ví, že mi není dobře, pak jsou  zas situace kdy si říkám, že jestli to ví, tak je to tyran té nejvyšší kategorie .  V těchto situacích jsem moc ráda za hračky, u kterých malá vydrží a nevyžaduje mojí přímou  společnost a můžu se pořádně vysmrkat, vykloktat a uvařit novou dávku čaje. Dryáky jsou díky kojení passé, takže jedu med, zázvor,  citron, cibuli a další osvě...

Naše milovaná holčička má několik opravdu oblíbených hraček,  které jsou z různých materiálů, motivují, rozvíjejí a vykouzlí úsměv na její tváři.  Přesto jsou všude po bytě k nalezení samozřejmě i zajímavější věci na hraní a na 99,9% jsou v tu chvíli daleko zábavnější než jakákoliv hračka.  Takže moje malá princezna si roztomile hraje ve svém hracím koutku v kuchyni nebo v ložnici nebo koupelně, podle toho kde jí dělám společnost já a nachází různé druhy alternativních hraček. V tu chvíli dělím nalezené věci na: 1) akceptovatelné pro hru - vařečka, poklička ,hřeben sprchový gel, balení kapesníčků 2) dejme tomu na chvilkovou hru - deodorant, krém na obličej, papírové kapesníčky otevřené - u nich tot iž rázem končí hraní a začíná cupování 3) na hru jedině s dohledem, kdy mi v hlavě šrotuje, co by se jí mohlo stát  - igelitové pytlíky,  prázdné skleničky od příkrmů, kolíčky na prádlo  4) tohle není na hraní, to je fuj - kočičí granule, manžel...

Chrastítkům neodchrastilo, šustícím hráčkám neodšustilo  a ani dosud oblíbeným hráčkám neodzvonilo , ale nastala doba, kdy můžeme začít  rozšiřovat hrací  arzenál o další a řekněme netradiční kousky . Období, kdy žádnou hračku nepotřebovala, volně přešlo do období jéééé hračka a dokážu jí udržet a skončilo šílenstvím, do čeho jsem tou hračkou ještě nemlátila. Po celou dobu obohacováno strkáním všehomožného do pusy.  Nabídka "vzdělávacích " hraček je v dnešní době opravdu veliká, věděla jsem, že se bráchovi moc líbil, když byl malý, mluvící pejsek od Fisher Price . Neuměla jsem však jeho vhodnost  časově zařadit, proto jsem byla velice mile překvapená, že je pro děti v rozmezí 6-36 měsíců. Aby dítě po delší době nenudil, má 3 úrovně her podle věku-  Pobavíme se,  Naučíme se něco nového,  a Pojďme si na něco hrát. 20 písniček a celkem 75 různých frází , které spouští ručky, nožky, bříško, ouško a srdíčko.  Mé srdíčko zaplesalo, když ...

Nevím jak vy, ale mě vždy před Vánoci překvapí ta nečekaná otázka: " Co byste chtěli pod stromeček? " všem, kdo se  na tuto otázku zeptá, nejsem schopná odpověď. A pak jsou dny, kdy zjišťujeme, co všechno k životu potřebujeme a s rostoucím miminkem, ty dny přicházejí častěji. Emilka je čím dál aktivnější, o víkendu poprvé lezla po čtyřech a tak udržet jí na nějaké podložce nebo hrací dece, které mi dodávají pocit, že se mi dítě nevalí jen tak  po zemi, je nadlidský úkol. Stejné sci-fi je každodenní vytírání- vyndat kýbl, mop, napustit vodu, dezinfekční saponát a vytírat, pak ideálně minimálně 10 minut zůstat stát někde nehybně v koutě, než podlaha uschne. I když četnost vytírání jsme díky kombinaci miminko - kocour zvýšili, na to abych malou nechala jen tak někde lozit to nebylo. A tak se stalo, že jsme dospěli k pořízení parního mopu. Při nákupech jsme náhodou narazili na parní mop i s elektrickým kartáčem. Vypadal super, ale na manipulaci pro mě, která má k dispozici věčně...