Myslím, že toto místo bude rozhodně tím, které mě letos nejvíce překvapilo! O Národním Zemědělském Muzeu v Praze jste jistě slyšeli. Já jsem ho měla za to méně zajímavé z těch dvou, vždy jakoby ve stínu Národního Technického muzea, vedle  kterého hrdě stojí. Moje bláhová představa o muzeu traktorů, se rozplynula velmi rychle, po pár minutách na tomto úžasném místě. Vzali jsme to odshora dolů. Pohled ze střechy muzea, který se Vám naskytne, plus využití střechy jako políčka, pro seznámení s plodinami typickými pro  naší krajinu, byl začátek úžasu, který jsem po celou dobu návštěvy neztratila a ani ho neschovávala. Architektura stejná jako u vedlejší budovy Technického muzea, mi dodávala pocit známého prostředí, přesto mě vstup do každé expozice překvapoval svým obsahem.  O tom jak úžasné místo to je, svědčí fakt, že Emilka (dvouletá dcerka) zvládla tříhodinovou návštěvu muzea po svých a s velkým nadšením, i když v pohotovosti  byl samozřejmě šátek, když by nožičky začaly bolet. A