Emilky slovní zásoba je čím dál větší,
schopnost se vyjadřovat je lepší a lepší, stejně tak, řízení se jakousi společenskou etiketou - umí krásně pozdravit, poprosit i poděkovat. A poslední dny nově přišla otázka: "Můžu?"
I ta malá tykvička si už uvědomuje, že né všechno, co se v ní zrodí je parádní plán, ze kterého bude mít maminka radost a tak to přesně tahle otázka jistí. Vzít si to či ono, sáhnout na to nebo tamto, prostě MŮŽU, je teď všude kolem nás.
Není tedy divu, že ho začali používat i jiní rodinní členové - třeba tatínek.
Jeho poslední můžu bylo o víkendu v jednom hobby marketu u regálu s motorovými pilami. Ještě chybělo rozverné poskakování a tleskání rukou, ale i to dětské nadšení v očích a deset radostných výkřiků: "Můžu, můžu, můžu?" mě pobavilo tak, že jsem přece nemohla říct, "Nemůžeš!" Nehledě na záplavu argumentů a výčet projektů, které díky té skvělé ruční pile půjdou realizovat.
Samozřejmě hned po návratu na zahradu nebylo po tatínkovi notnou dobu ani vidu ani slechu. Bylo to takové to stejné podezřelé ticho, jak když děti objeví nějakou zakázanou srandu. Za chvíli už však byl slyšet zvuk zubů motorové pily, která se zakusovaly do každého dřeva, které se té dvojičce přimotalo do cesty. Už se těším na všechno, co mi můj milovaný dřevorubec nyní vytvoří, prostě i tatínkům je třeba dělat radost.
Otázky ohledně bližších technických parametrů po konzultaci s manželem moc ráda zodpovím, mě stačí vědět, že je to malá ruční pila :-)
Samozřejmě hned po návratu na zahradu nebylo po tatínkovi notnou dobu ani vidu ani slechu. Bylo to takové to stejné podezřelé ticho, jak když děti objeví nějakou zakázanou srandu. Za chvíli už však byl slyšet zvuk zubů motorové pily, která se zakusovaly do každého dřeva, které se té dvojičce přimotalo do cesty. Už se těším na všechno, co mi můj milovaný dřevorubec nyní vytvoří, prostě i tatínkům je třeba dělat radost.
Otázky ohledně bližších technických parametrů po konzultaci s manželem moc ráda zodpovím, mě stačí vědět, že je to malá ruční pila :-)
Komentáře
Okomentovat