Přeskočit na hlavní obsah

Když se něco zvrtne

O testování šátků už jsem psala, o zanášení také, ale co když se něco zvrtne?
Co tím myslím? To si koupí v létě Vaše kamarádka na svojí  malou holčičku nový šátek. V tom by nebylo nic tak zajímavého, šátek byl ale na dotek něco mezi jutovým pytlem a hodně moc naškrobeným prostěradlem, to samozřejmě na miminko nedáte ani náhodou. Takže ideální je mít několik kamarádek, které mají už větší dětičky, kterým ten šátek půjčíte. A přesně tohle se stalo mě, respektive byla ta kamarádka s větším dítětem, do které byla vložena důvěra ve vylepšení vlastností nového šátku.
Se značkou Ayu jsem se setkala poprvé, nic jsem o ní nevěděla a s přineseným šátkem jsem sedla k počítači a studovala. Jedná se o opravdu jedinečnou značku ručně tkaných kolumbijských šátků, které tkají maminky, které zůstaly po mateřské samotné bez muže nebo jsou to dokonce oběti domácí násilí. Výrobu, prodej a distribuci, o to vše se starají a tak velká část zisku jde přímo jim. Další důvod, proč šátek navázat a udělat z něj mazlika.
Jeho nezaměnitelný design, který popisují jako urban rustical, společně s častým nošením, z pytle udělal našeho letního miláčka. Lehký, skladný šátek a přitom nosný, který se skvěle dotahuje.
A teď jsme u toho zvrtnutí, šátek u nás už bydlel celkem dlouho a přišla mi od kamarádky otázka: " Tak jakej je?" . Neváhala jsem a hned psala jak je úžasný. Další otázka už byl pomyslný hřebíček do rakve: " Nechceš si ho nechat?".  Už jsem jistě psala, že jsem váha - takže začalo zvažování jo a ne a mám už tři šátky, ale budu mít narozeniny, ale zas další šátek na co, když chci ještě  to nosítko. Zas plánuji mít ještě dalšího nošence a tohle je prostě na léto bomba. " A nechceš si ho aspoň zkusit navázat?",  snažila jsem se rozhodnutí o osudu šátku přesunout na bedra někoho jiného než jsem já. "Ne, hele nepřeskočila jiskra, když šel hned k tobě a jestli ho chceš, tak ho radši ani zkoušet nechci!". No dobrý, a jak to teď říct doma? "Miláčku, víš co bych si přála k narozeninám?". Tohle prostě byla láska, kterou jsem vrátit už nedokázala.

Komentáře

Okomentovat

Oblíbené

Knírkatý měsíc

Knírkatý měsíc Pokud máte za poslední týden pocit, že se kolem Vás množí muži s knírky, věřte, že Vás zrak nešálí. Ano i sousedovi v obleku, který odchází do kanceláře vždy perfektně oholen, se pod nosem začíná cosi rýsovat, prodavačův nesmělý kníreček je nový stejně jako jejich akční leták, dokonce i policista v naší ulici, kontrolující zaparkované automobily, má novou ozdobu pod nosem. Ptáte se proč? Co všechny ty muže k takovému kroku vede? Proč to proboha neoholí, vždyť někteří vypadají jako puberťáci s jemnými vousky a čekáte, že promluví mutujícím hlasem. Listopad totiž patří MOVEMBERU . Cože, že jste  o ničem takovém neslyšeli? A ani tato informace Vám nepomohla vyjasnit, proč vidíte knírky i tam kde dřív nebyly. Zjednodušeně řečeno Movember je jako u nás Avon pochod proti rakovině prsu, jen trvá měsíc a místo růžových triček a balónků, je poznávacím znamením účasti této akce knírek. V zahraničí je tato charita velmi známá, její název vznikl složením slov moustache (kní

Botanicus Ostrá

Nemohu se dočkat, až se s Vámi podělím o tip na výlet tohoto  týdne,  navštívili jsme totiž jedno z nejkrásnějších míst za poslední dobu -  Centrum řemesel a bylinné zahrady Botanicus. Pár kroky přes vstupní bránu se z 21. století vrátíte do malebné minulosti. V dáli je slyšet práce kováře s kovadlinou, ženy vyrábí kožené váčky, svíčky nebo zdobí perník, dráteník i košíkář ukazují svůj um. Vyrobit si papír, vyrazit minci nebo vyrýžovat zlato, to všechno a mnohem víc  si můžete vyzkoušet . Že já jsem dost často jako v Jiříkově vidění a nadšená ze všeho jako malá holka, s tím se celkem počítá, tentokráte jsem ale malou holku viděla vedle sebe a myslím tím svého manžela. Oči nám kmitaly po plánku, po okolí, nohy nevěděly kam se dřív vydat . Všechno si projít a nic nevynechat. Rychlá porada a honem do směnárny, v celém centru se totiž platí groši, prostě do minulosti se vším všudy.  Dopoledne utíkalo a přihlásil se dcerky spánek, schrupla si v překrásných, tichých a  rozlehlých

Učící věž

Učící věž - kdo nemá dítě nejspíš nikdy neslyšel! Jedná se o další vymoženost pro rodiče k usnadnění života s malým zvídavcem . I já se dostala do situace, kdy jsem zvažovala, zda něco takového nebudu potřebovat. Není to jen zbytečné vyhození peněz a další krám do bytu? Na různých internetových diskuzích jsem četla zkušenosti maminek, koukala jsem na prodejce a díky manželovi kutilovi, jsem jednu chvíli zvažovala vyrobit si vlastní. Haha nic se nekonalo a dítě mi víc a víc viselo na nohavicích , když jsem potřebovala pracovat u kuchyňské linky déle než dvě minuty, kdy dokázalo akceptovat, to že moje pozornost patří jídlu na plotně a né jemu. Chvíli jsem zvládala nechávat dítě sedět v koutě na lince - její nadšení z toho jak mi vidí pod ruce, bylo nepopsatelné, takže věž potřebovat budeme! A tak jsem narazila na firmu   Justwood ,  která prodává úžasnou věž Leea . Čím si mě tento výrobek hned omotal kolem prstu, je jeho variabilita - v "základním provedení" získáte kr

Nastává doba housková

Nový pomocník do domácnosti od značky SENCOR je prostě jedním slovem boží . Respektive díky němu, jsou připravované pokrmy boží! Domů nám přibyl malý strávník, u kterého jsem ráda, že vím, čím se cpe. A tak když se u nás zabydlel domácí robot od Sencor STM 6356 došlo krom přípravy těsta na chleba i na housky . Objevila jsem, vyzkoušela jsem, zamilovala jsem se a nyní se s Vámi podělím o skvělý recept na lahodné domácí housky . 400 g polohrubé mouky 250 ml vlažného mléka 1 střední (cca 100 g) vařená brambora 20 g droždí 35 g rozpuštěného sádla 2 kávové lžičky soli 1 kávová lžička cukru vejce na potření na posyp - kmín, mák, hrubozrnná sůl, lněné nebo sezamové semínko Do zadělávací mísy od robota naliji na mouku s rozdrobeným droždím vlažné mléko, přidám nastrouhanou vařenou bramboru, sádlo, sůl, cukr a nechám robota hnětat. Samozřejmě by to šlo i ručně, ale výsledek s robotem je viditelný (minimálně Vás nebudou bolet ruce). Ve stejné míse nechám těsto v teple nakynout, vyky

Vývar stále po ruce

Jak říká manželův tatínek: " Ta holka s jídlem mít problémy nebude!". Vždycky když to slyším si v hlavě zase říkám já:  "Hlavně to nezakřikni! ". Jojo zatím je moc pěkně žravá , nezáleží zda se jedná o snídani, oběd nebo lehkou svačinku, jídlo rychle mizí v žaludku malého strávníka. Poslední dobou jsme k jídlu přidaly ještě spousty pohybu a to nás obou. Hlad mé dítě udrží v jídelní stoličce v průměru prvních 10 soust. U svačiny je to skoro všechno, u obědu ani ne půlka. Poté začíná přemisťování dítěte z bodu A do bodu B , další sousta si vychutnává u maminky na klíně a další už ve stoje na zemi nejlépe s hračkami v ruce. Když se u plotny rozvášním a jídla je opravdu víc než dost, lezu po čtyřech za ní a dojídám ho já na kolenou mezi plyšákama a stavebnicí. Pevný řád, jíst u stolu jako člověk a svépomocí mojí princezně ještě chybí , ale to jsou cíle, které máme ještě před sebou a bude zábava je  spolu plnit. Její štěstí v očích, když otevírá pusu a přitom si mů