Hmmmm, to by mohlo fungovat.
Miluju nošení v šátku, ale stále hledám nosítko, které by se mi líbilo, ale hlavně mi bylo pohodlné, bylo pohodlné mojí holčičce a prostě bylo to pravé. A tak jsem byla neskutečně šťastná, když jsem se dostala na testování vázacího nosítka - Mei Tai Soul .
Protože toho ještě nemám dost, experimentovala jsem opět se službami české pošty a nechala si zaslat balíček na adresu naší chaty, která nemá číslo popisné. Naštěstí vše klaplo, tchán pošťačku odchytl a my si mohly užívat testovací víkend. Barva tedy nic moc, každopádně šlo o to vyzkoušet, zda by mi vůbec sedl tento typ nosítka.
Zkoukla jsem videa na Youtube, abych věděla jak správně nosítko navázat a šlo se na věc. Přeci jen jsem si stále jistější při vázání na břicho, takže zkusíme nejdřív nošení vepředu. Kdo by tušil, že procházka na hřbitov bude tak příznačná pro toto testování. Už po chvíli mi odumřela ramena, takže jsem se musela vrátit , ošetřit rány a navázat do osvědčeného šátku. Nejsem žádná cíťa, dítě tou dobou nebylo nikterak těžké( 8,5 kila), ale tohle se opravdu nedalo.
Ramenům jsem nechala čas na rekonvalescenci a koukala jak nahodim na záda. Druhý den jsem se tedy odhodlala, dát Mei Tai ještě "zadní" šanci. Záda s tímto nosítkem nebyly až tak hrozné, ale prostě nezaujalo mě, abych po takovém nosítku toužila.Navíc po zamyšlení nad tím, proč vlastně nosítko chci - rychlovku dítě nahoru a jde se, dítě chce ťapat, tak rychlovka dolů a jde se, tento typ nosítka nesplňuje. To se můžu omotávat do milovaných šátků, jejich cípy vytřít kdejaký kout a vyjde mi to nastejno.
Protože toho ještě nemám dost, experimentovala jsem opět se službami české pošty a nechala si zaslat balíček na adresu naší chaty, která nemá číslo popisné. Naštěstí vše klaplo, tchán pošťačku odchytl a my si mohly užívat testovací víkend. Barva tedy nic moc, každopádně šlo o to vyzkoušet, zda by mi vůbec sedl tento typ nosítka.
Zkoukla jsem videa na Youtube, abych věděla jak správně nosítko navázat a šlo se na věc. Přeci jen jsem si stále jistější při vázání na břicho, takže zkusíme nejdřív nošení vepředu. Kdo by tušil, že procházka na hřbitov bude tak příznačná pro toto testování. Už po chvíli mi odumřela ramena, takže jsem se musela vrátit , ošetřit rány a navázat do osvědčeného šátku. Nejsem žádná cíťa, dítě tou dobou nebylo nikterak těžké( 8,5 kila), ale tohle se opravdu nedalo.
Ramenům jsem nechala čas na rekonvalescenci a koukala jak nahodim na záda. Druhý den jsem se tedy odhodlala, dát Mei Tai ještě "zadní" šanci. Záda s tímto nosítkem nebyly až tak hrozné, ale prostě nezaujalo mě, abych po takovém nosítku toužila.Navíc po zamyšlení nad tím, proč vlastně nosítko chci - rychlovku dítě nahoru a jde se, dítě chce ťapat, tak rychlovka dolů a jde se, tento typ nosítka nesplňuje. To se můžu omotávat do milovaných šátků, jejich cípy vytřít kdejaký kout a vyjde mi to nastejno.
Ale to pravé nosítko pro nás někde určitě je, a já už vím, že je a moc si ho užíváme, ale o tom až příště.
Komentáře
Okomentovat