Přeskočit na hlavní obsah

Už je tomu rok

Před rokem jsem si  se začínajícím víkendem připravila plán.
Sobota ráno, krásné jarní počasí, teplo, naložený bůček na gril, no prostě, co víc si přát. Tělo o velikosti mláděte velryby jsem narvala i s vysavačem do auta. Přeci jen jsem měla v plánu ho ještě vysát, než se v něm poveze náš poklad.  Nad rozpáleným grilem vyprávíme rodičům ještě o včerejším focení toho mého  pumlíče, v pase 105 cm běžně nemívám.  Den se pomalu chýlí ke konci a tak se vydáváme zpět ku domovu. 
Je zajímavé jak se během těhotenství mění strachy. Samozřejmě k velikánské radosti, u mě na začátku byl strach z porodu, který se po určité době změnil v obavu, co po porodu?! Poslední chvíle 2v1, to už je  jen a jen zvědavost.
Kamarádka mi dala čaj z maliníku, no den před termínem porodu už by bylo na čase si ho uvařit. S hrnečkem čaje a filmem s Arnoldem vypadal večer jako každý jiný. Ale to vážně nebyl!!! Oko už jsem nezamhouřila a kolem 3 hodiny budila manžela, že mi není normálně, že se zkusím vysprchovat a asi bych se jela do porodnice podívat. Vzhledem k možnosti dospat se v bytě v Praze,  jsme se vydali na cestu. Jedno z posledních racionálních rozhodnutí bylo zastavit se u bankomatu. Na poslední kontrole jsem se ptala jak to bude probíhat a tak když to bude planý poplach, je to jak návštěva pohotovosti s 90Kč poplatkem.
Poprvé, co jsem těhotná jsem jela v autě vzadu,  přeci jen to je bezpečnější místo a v tuhle chvíli bylo fajn, ze mě muž neviděl, je citlivý a byl by ještě víc nervózní z toho, co se odehrávalo.  V porodnici spadla nervozita z našich ramen, ze strachu, že nestihneme dojet a bylo potvrzeno - malá chce na svět. To, na co 9 měsíců čekáte, jak ten drobeček bude vypadat, je najednou na spadnutí. Detailní popis toho jaký je porod psát nebudu, shrnu to - na začátku je to horší než na konci a když na to není člověk sám, je to úžasně silný, neuvěřitelně  nezapomenutelný zážitek. A třeba i vtipný, to když se porodní asistentka ptala mého muže, zda  nemá zánět spojivek, že má hodně červené oči. Odpověď: " Ne, to je z těch čtyř kýblů slz, co jsem vybrečel."


Komentáře

Oblíbené

Hop a je tu lidop

Nedílnou součástí vánočních svátků bylo tak jako každý rok jídlo.
Od vánočky, smaženého kapra přes kachnu se zelím a knedlíkem, po chlebíčky s kopou cukroví. Prostě nic, co bych mohla svému prťouskovi nabídnout do bříška. V příkrmech jedeme už nějakou dobu, všechno zatím vařím doma, čerstvé a v množství, které se zpucne hned ten den. Takže jak zkombinovat zdravé vaření pro Emilku s obžerstvím, kterého se budeme účastnit my na návštěvách po babičkách? Jedním řešením je uvařit pro malou na místě - no nevím, jestli byť je to v rodině, by to bylo vhodné. Druhým elegantnějším řešením je termoska. Už když jsme začali s příkrmy, jsem pokukovala po něčem, v čem bych mohla připravené jídlo brát s sebou, jelikož bylo jasné, že nastane situace kdy v čase oběda nebudeme doma. Samozřejmě by stačila nějaká plastová uzavíratelná dóza, myslela jsem však i na výlety do míst, kde jídlo nepůjde ohřát. A tak se mi čím dál víc líbil nápad pořídit termosku. Design značky Skip hop se  mi moc líbí a tak mé …

Zámek Berchtold

Se začátkem dubna začala i turistická sezóna.
Své  dveře návštěvníkům pomalu otvírají památky, hrady, zámky, rozhledny a mnoho dalších zajímavých míst, která stojí za návštěvu. Nakloněno výletům je hned od začátku sezóny i počasí a tak nic nebrání vyrazit. Ale kam?! V Čechách je tolik krásných míst, tak které vybrat?  S tím by Vám mohly poradit pravidelné tipy na výlet s MD blogem.
Prvním tipem na výlet je Hotel zámek Berchtold. V malebném Ladově kraji přímo v Kunicích - Vidovicích  nedaleko Prahy naleznete místo odpočinku, zážitků a poznání.
Na jednom místě si zde romantické duše  užijí klidnou procházku lesem, prohlídku malého muzea a zámku a vše zakončí příjemným posezením na zámecké terase. Milovníci aktivně strávených volných chvilek si vyberou ze široké nabídky sportovního centra a rodiny s dětmi, jako jsme my, tady budou jako v ráji. Miniatury českých  památek, minizoo nebo dětské hřiště, to je jen zlomek toho, co je zde pro návštěvníky připraveno. Mají tu dokonce i peklo.
Oči…

Vývar stále po ruce

Jak říká manželův tatínek: " Ta holka s jídlem mít problémy nebude!".
Vždycky když to slyším si v hlavě zase říkám já:  "Hlavně to nezakřikni! ". Jojo zatím je moc pěkně žravá, nezáleží zda se jedná o snídani, oběd nebo lehkou svačinku, jídlo rychle mizí v žaludku malého strávníka. Poslední dobou jsme k jídlu přidaly ještě spousty pohybu a to nás obou. Hlad mé dítě udrží v jídelní stoličce v průměru prvních 10 soust. U svačiny je to skoro všechno, u obědu ani ne půlka. Poté začíná přemisťování dítěte z bodu A do bodu B, další sousta si vychutnává u maminky na klíně a další už ve stoje na zemi nejlépe s hračkami v ruce. Když se u plotny rozvášním a jídla je opravdu víc než dost, lezu po čtyřech za ní a dojídám ho já na kolenou mezi plyšákama a stavebnicí.
Pevný řád, jíst u stolu jako člověk a svépomocí mojí princezně ještě chybí, ale to jsou cíle, které máme ještě před sebou a bude zábava je  spolu plnit. Její štěstí v očích, když otevírá pusu a přitom si může hrát, j…

Zima až praští, zabalte se do Dekky!!!

Nene, není to překlep ani jsem se nezbláznila! Opravdu jsou poslední dny víc než mrazivé. Titulků, kde dominovalo slovo holomráz, jsem za čtrnáct dní přečetla víc, než za celý život. Slovo holomráz jsem navíc dávala k dobru  Cimrmanovi, jeho použití v solidních periodikách jsem do nedávna brala jako důkaz čistého šílenství. A přece, mrazy bičovaly naši republiku několik dlouhých dní. Každé ráno jsem v různých facebookových skupinkách četla dotazy maminek: "Jít ven? Do kolika stupňů je to pro miminka vhodné? Co dělat a jak zabavit děti doma?". Ano, i pro mě nová situace, taky jsem pátrala -  jít ven, či nejít a vyřešila jsem to kompromisem. Jeden den po obědě ven a druhý den po obědě do hajan. Ahá, zarazili jste se nad Dekkou? Není deka jako Dekka! I v tomto mrazu k zabalení, zahřátí a mnohému dalšímu  poslouží šátky české značky Dekka, které se mi dostaly na testování do ruky a to hned dva. První z nich Plectrum Adam ze 100% bavlny (specifikace šátku zde). Asi nikdy mě nepřesta…

Putování za Loktushí

To jsem chtěla spojit příjemné s užitečným...
Před čtrnácti dny na nás zas došla řada na testování šátků, tentokráte česká značka Loktu She. Šátky se posílají Českou poštu nabízenou službou Do ruky, tzn. do druhého dne od podání na poště. A tak se mi rodil v hlavě plán, splnit svou občanskou povinnost a užívat si půjčený šátek, co nejdéle.
Jistě si pamatujete, že před 14 dny probíhaly volby hlavy státu, jelikož bydlíme jinde než volíme, a ano nezařídili jsme si volební průkazy, zvažovala jsem zaslání šátku na jinou adresu než domů.
Po detailním naplánování se zdál výsledek naprosto geniální. Manželova maminka je celý den doma a když ne ona, tak tatínek, a tak se nemusím bát, že by se pošťačka nedozvonila. Odesílající podala balíček ve čtvrtek  dost brzo ráno, takže jsem si mnula ruce, že v pátek hodím hlas do urny a doma na mě bude čekat odměna. Jaké překvapení, když v pátek v 16 hod odpoledne stále nic. Nevadí, četla jsem o městech s rozšířenou dobou dodání  právě těchto balíků a to až …