Přeskočit na hlavní obsah

Co vše se skrývá za Daddy´s Food

O tom, že Davida k vaření přivedl apetit  a pochvala jeho dětí, 
si můžete přečíst na jeho webu. Co si na něm, ale nepřečtete, je jestli bude vařit pro děti i když už budou dospělé a co sám nejí? Protože jeho kuchyň už dávno známe, zajímalo mě, i to další okolo  Daddy´s Food.
Impulsem proč začít vařit byly děti, budete pro ně dál vařit i když už ty vaše odrostou?
Pevně věřím, že ano.
Zcela pragmaticky řečeno – jde o zcela normální a obyčejný podnikatelský projekt a jde o to, zda se mi podaří vzbudit dostatečný zájem.
Ale, po té nepragmatické, pocitové a citové stránce, jde o to přinést dětem kvalitní jídlo z opravdu kvalitních lokálních surovin a pro mě osobně o pocit dobře odvedené práce a v podstatě okamžitou vidinu výsledku své práce, což je prostě – pro mě, jako člověka, který dlouhá léta pracoval v korporátu (ano, opravdu nejsem žádný vyučený kuchař ) – pocit k nezaplacení. Zároveň, dovedete si představit ten pocit, když za Vámi přijde maminka (nebo i tatínek) a poděkuje a řekne, že to nečekala, že to bylo opravdu dobré. To jsou ty momenty, pro které má smysl tohle dělat.
Navíc mě to přivedlo k poznání nelehké práce mnohých našich farmářů a je spousta těch, kteří to dělají opravdu z čiré lásky, protože, jak jeden z nich říká: „tři auta, vilu v Praze, chalupu na Vysočině a letní byt v Řecku si za to rozhodně nepořídím“.
Je něco, co sám nejíte a přesto to dětem vaříte?
Skvělá otázka. Od malička se docela úspěšně vyhýbám rybám. Jednou za dva, tři roky zkusím, jestli se mi chutě nezměnily, protože to na tom talíři vypadá opravdu lákavě, ale ne, pořád mě to drží. Naše dcerka, ale ryby miluje. A to je moc dobře, děti by se měly už odmalička naučit jíst ryby, protože je to pro naše zdraví velmi důležité. Proto mám v rejstříku ryby jak pro maličké (může se podávat už od cca pátého měsíce) tak nyní nově i pro větší a určitě přemýšlím i o dalších chutích. Rád bych doplnil nějakou českou rybu, i když je tam většinou potíž s kostmi – zkouším, testuji, uvidíme.

Máte skvělé skleničky, ráda je doma používám na marmelády. Jak jste na ně přišel?
To je kapitola sama pro sebe. První skleničky, které jsem zcela zpočátku využíval, se ze dne na den „přestaly vyrábět“. Takže jsem horečně hledal na trhu jiné, podobné skleničky. A haleluja, našel jsem ještě o kousek lepší, než byly ty původní. A to mi tenkrát spadl velký kámen ze srdce.
Inu a jako člověk, který měl svoji zkušenost s příkrmy, jsem byl od absolutního prvopočátku uvažování o podnikání rozhodnut o tom, že moje skleničky prostě budou mít široké hrdlo. Protože „kterýho inženýra napadly tyhle hloupý skleničky s tak úzkým hrdlem“. 😃 Já samozřejmě dneska vím, že to dělají proto, aby se jim to lépe zavařovalo a mohli garantovat delší „životnost“. Ale to je přesně to, čemu se chci postavit a nabídnout jinou variantu. Momentálně vše, co během týdne uvařím, je také v tom samém týdnu prodáno, což prostě znamená, že děti dostanou (samozřejmě ne úplně, ale téměř) čerstvé jídlo. A hlavně to jídlo nemusí nikdo ze skleničky dolovat a krásně jej můžete vyškrábat do posledního sousta.
Máte velký výběr tradičních jídel, ale pak třeba exotiku jako Cottage Pie? Kam na to chodíte a co nového nás čeká ještě tento rok?
Cottage Pie – to byl opravdu nápad ze sprchy a je to jednoznačně jedna z nejúspěšnějších skleniček. Tradiční Cottage Pie doma děláváme a je velmi oblíbený, tak jsem si jen řekl, hele, zkusím to dát i do skleniček. Dá to samozřejmě poměrně víc práce – nacpat to takto nadvakrát do skleničky – ale výsledek zjevně stojí za to. Navíc musím udělat kaši „tak akorát“ hustou – nemůže být moc řídká (to by se pak smíchala s omáčkou), ale ani moc hustá (to bych ji pak do skleniček prostě nedostal). Proto se teď moje úvahy o budoucích novinkách ubírají tímhle „pracnějším směrem“. Příkladem je nedávná novinka Pošírovaný losos ve špenátu s bramborovo-mrkvovým pyré. Do konce roku určitě ještě minimálně jednu takovou věc vymyslím (nějaké nápady mám, ale musím ověřit, jestli to bude ve skleničkách fungovat). Já osobně jsem milovníkem řecké kuchyně – takže testuji do skleniček třeba i moussaku, možná se jí letos taky dočkáme 😉. Co můžu prozradit nyní – máme skvělé období fantastických surovin, takže určitě přijde něco se skvělým sladkým českým hráškem, možná spolu s mangoldem, a za pár týdnů už budou první cukety, takže dlouho poptávaná letní varianta oblíbené bramboračky (která mi přijde jako opravdu poctivé podzimní a zimní jídlo) ve stylu minestrone bude také v nabídce. Moje idea využívání toho, co zrovna dozrává, se setkává s velkým nadšením u maminek a tatínků. A i za to jsem opravdu rád, protože to ukazuje, že umíme trošku přemýšlet nad tím, co konzumujeme. Moji stálí zákazníci se mě často ptají i na sladké a ovocné přesnídávky a kašičky. Tady musím říct – zatím ne. Pokud vše půjde dobře, počítám s tím do budoucna, ale v tuhle chvíli na to prostě a jednoduše nemám kapacitu.

Tímto Davidovi moc děkuji a kdo skleničky od Daddy´s Food ještě neochutnal, třeba si právě teď našel důvod proč je vyzkoušet.

Komentáře

Oblíbené

Učící věž

Učící věž - kdo nemá dítě nejspíš nikdy neslyšel! Jedná se o další vymoženost pro rodiče k usnadnění života s malým zvídavcem . I já se dostala do situace, kdy jsem zvažovala, zda něco takového nebudu potřebovat. Není to jen zbytečné vyhození peněz a další krám do bytu? Na různých internetových diskuzích jsem četla zkušenosti maminek, koukala jsem na prodejce a díky manželovi kutilovi, jsem jednu chvíli zvažovala vyrobit si vlastní. Haha nic se nekonalo a dítě mi víc a víc viselo na nohavicích , když jsem potřebovala pracovat u kuchyňské linky déle než dvě minuty, kdy dokázalo akceptovat, to že moje pozornost patří jídlu na plotně a né jemu. Chvíli jsem zvládala nechávat dítě sedět v koutě na lince - její nadšení z toho jak mi vidí pod ruce, bylo nepopsatelné, takže věž potřebovat budeme! A tak jsem narazila na firmu   Justwood ,  která prodává úžasnou věž Leea . Čím si mě tento výrobek hned omotal kolem prstu, je jeho variabilita - v "základním provedení" získáte kr...

Kojící korále

Znalí ví. Neznalí,což jsem do nedávna byla i já, možná tuší a nebo jsou úplně mimo mísu, k čemu jsou kojící korále. Já žila v naprosto milné představě o marketingovém šílenství kolem produktu stimulujícím laktaci. Ani jejich krásné barvy a výrazné tvary mě nepřiměly změnit názor, věřila jsem, že zas někdo chce vydělat na nešťastných maminkách, které chtějí své prtě kojit a nejde jim to. V tom jsem možná měla trochu pravdu, o nešťastné maminky jde, ale o ty, co mají při kojení místo mírumilovných a klidných miminek, líté saně a dravé šelmy. I já mám tu čest sledovat přeměnu doktora Jekylla v šíleného Hyda, který ukrutnou silou rve vlasy, zarývá své  drápy do kůže a drtí mezi prsty vše, na co dosáhne, což je při kojení na 99% prso.  Kojící korále tak zachránily vlasy, které mi po porodu ještě nevypadaly, chrání kůži dekoltu a prsou před štípanci a rýpanci mého škodíka, který si vesele hraje s korálky různých barev a velikostí. Ať už kojím v sedě nebo v šátku, kde korále fung...

Botanicus Ostrá

Nemohu se dočkat, až se s Vámi podělím o tip na výlet tohoto  týdne,  navštívili jsme totiž jedno z nejkrásnějších míst za poslední dobu -  Centrum řemesel a bylinné zahrady Botanicus. Pár kroky přes vstupní bránu se z 21. století vrátíte do malebné minulosti. V dáli je slyšet práce kováře s kovadlinou, ženy vyrábí kožené váčky, svíčky nebo zdobí perník, dráteník i košíkář ukazují svůj um. Vyrobit si papír, vyrazit minci nebo vyrýžovat zlato, to všechno a mnohem víc  si můžete vyzkoušet . Že já jsem dost často jako v Jiříkově vidění a nadšená ze všeho jako malá holka, s tím se celkem počítá, tentokráte jsem ale malou holku viděla vedle sebe a myslím tím svého manžela. Oči nám kmitaly po plánku, po okolí, nohy nevěděly kam se dřív vydat . Všechno si projít a nic nevynechat. Rychlá porada a honem do směnárny, v celém centru se totiž platí groši, prostě do minulosti se vším všudy.  Dopoledne utíkalo a přihlásil se dcerky spánek, schrupla si v překrásných...

Domácí lázně

Když jsme předávali babičce dárek k narozeninám,  poukaz na pobyt v lázních , trochu jsem jí ho záviděla, no spíš hodně. Představu procedur, vířivek a masáží nekazí ani to, že pojede až na podzim. Můj časový horizont na to si aspoň v klidu zalézt do vany je zhruba stejný. Lhala bych, když bych tvrdila, že jsem od porodu neležela v napuštěné vaně, ležela, asi třikrát. Z toho jednou tam se mnou byla naše píďalka a jednou jsem usla a vzbudila se v ledový vodě, což z celé koupele zanechalo spíš traumatizující vzpomínky, než pocit slasti s tělem ještě nacucaným vařící vodou. Je pravda, že si za to můžu trochu sama. Po vaně touží srdce, ale přebije ho racionální hlava a tak se večer, když se pišišvor odebere do říše snů, uklízí, vaří a nebo jen tak čumí do blba, bez špetky síly  to jakkoli měnit.  Pak jsou ty chvíle přes  den, kdy je doma muž a hraje si s dcerkou. Nabízelo by se hupsnout do bublin , ale radši si hraju s nima. Tady vítězí jasně srdce a touha nic nepr...

Velrybí pocit

Během těhotenství, dřív nebo později, ten pocit zažije každá žena.  Pocit ohromnosti, neohrabanosti, sebemenší pohyb je nadlidský úkol, který když zvládneme, srovnáváme ho s výstupem minimálně na Sněžku. Pocit alá VELRYBA. Musím se přiznat, že zatím jsem chodící reklama na šťastné období v životě ženy - těhotenství. I když je to pro některé kamarádky k vzteku, mají mě rádi, jen vzpomínají na své prozvracené, oteklé a jinak komplikované těhotenství. Takže zatím nejblíže k velrybímu pocitu jsem se dostala při kontaktu s úžasně krásným šátkem Vatanai TROMSØ . Zase je to jen 100% "obyčejná bavlna", i když česaná egyptská, ale ty barvy ?! To je to, co Vás na tomto šátku uchvátí nejvíc, najednou nevíte, nebo aspoň já jsem měla dilema, kterou stranu nechat víc vyniknout.  Šátek je úplně nový a bude chtít mazlit a zanášet, aby se z něj stal božan, ale dvanáct kilo na zádech zvládl hravě, krásně držel a o tom jak ještě líp vypadal, nemusím mluvit. Víc si ho, ale užila ta menš...