Bydlet na zámku jako princezny nebo udatní rytíři  je snem  snad všech holčiček a neméně kluků.  V dnešní době už to není úplná utopie i pro smrtelníky bez modré krve, alespoň na pár dní. Podzim se hlásí o slovo a na výlety na hrady a zámky je v tomto roce posledních pár možných dní. Některá místa uzavřou své brány již o tomto prodlouženém víkendu, jiné od října radikálně mění otevírací dobu. Co se, ale místo prohlídky,  na zámku rovnou ubytovat, ozvláštnit tak podzimní a zimní dny a zažít noc na zámku. Jedno z míst, které mají velké množství radovánek pro děti i dospělé je zámek Berchtold (co všechno už jsme tady vyzkoušeli můžete číst  zde ). A právě na tomto zámku se můžete i ubytovat a splnit si ty princeznovsko-rytířské sny. My jsme zde složili hlavu ke konci srpna po další z vydařených akcí , které se zde konají a to Veteránské ralley. Koná se zde pravidelně každý rok a ta nádhera, kterou běžně na silnicích nevidíte je nepopsatelná. Když už si myslíte, že jste našli nejhez

Jsou šátky, na které si prostě chcete sáhnout. Ať už se jedná o nějakou zajímavou příměs, výjimečnou značku anebo limitovanou limitku v šátkovém světě. Jedním z takových tajemných šátků , který není k mání na každém nosícím rohu, alespoň pro mě, jsou šátky české značky Omnifera . Ve chvíli, kdy jsem viděla možnost testovat jeden z nich, bylo jasno a vůbec nevadilo, že to byla, pro někoho třeba jen, obyčejná bavlna. Krásná růžová barva a jejich klasický vzor křídel to je  Omnifera Wings of Desire Prototype 5 .  Řada na nás přišla akorát ke konci května, kdy se ve vesnici, kde máme druhý domov konaly pravé Staročeské MÁJE . Pro ty, co neznají - svobodným dívkám ve vesnici se postaví májky. Druhý den chodí průvod májovníků s kapelou a u každé májky se tančí. Projde se tak celá vesnice, přidávají se další a další lidé, zpívají a tančí, vše vrcholí tancem tzv. Besedou ( u nás se tancuje česká i moravská) u nejvyšší májky - Krále. Samozřejmě hodně se u toho jí a pije  - jelikož každá

Včerejší výlet mi opět potvrdil jak krásná místa v Čechách jsou. A co víc, kousek od nás. Až s malou jsem se uklidnila a pořádně rozhlídla po okolí a nestačím se divit, kolik úžasných míst jsem ještě nenavštívila.  Naposledy mi učaroval zámek Loučeň . Návštěva tohoto zámku byla o to zajímavější a nezapomenutelnější, jelikož celou prohlídku s námi absolvovala naše malá princezna . Interiéry jsou opravdu krásné, povídání průvodkyně velice poutavé, takové které Vás vtáhne do děje. A to jsme byli, řekněme na běžné prohlídce, co teprve čokoládová, pro děti nebo noční prohlídka, ano i takové na zámku můžete zažít. Loučeň má pro své návštěvníky, několik specialit, na rozdíl od jiných turistických památek,  tuto můžete navštívit celoročně . Otevírací dobu si můžete zkontrolovat zde . Co dalšího úžasného se zde nachází, není uvnitř zámku, ale v jeho zahradách - Labyrintárium . Projít a na chvíli se ztratit můžete ve dvanácti různých bludištích a labyrintech. Takovouto "sbírkou

Letošní léto bylo pro mě a hlavně pro moje nohy po dlouhé době ve znamení chůze naboso. Jako malá jsem bezstarostně lítala bez bot po zahradě, obout se byť jen na chvilku, pro mě bylo neskutečným utrpením. A teď jako velká jsem ten pocit svobody nohou opět prožívala kdykoli to jen šlo. Sundala jsem ponožky a zahodila kecky. Můj muž a moje paty mé velké nadšení bohužel nesdíleli. První byly nejspíš paty, které díky genetickým dispozicím rády praskají, což byl důvod, proč by mě manžel nejradši obouval i ve spánku. Jenže ten pocit volných nohou stojí i za ten čas, který pak trávím s pemzou a krémem. Doba nabosko se mi, ale pomalu chýlí ke konci. Nejsem otužilec , a tak mě ranní teploty kolem 9 stupňů a tráva plná rosy nutí si na nohy opět něco nandat.  Než se vrhnu na průzkum barefootu pro dospělé, vystačím si zatím s malým zateplením. Přichází tak ideální doba prozkoumat nabídku české firmy BONASTYL . Ponožky mnoha stylů, barev, délek a složení. Vybere si každý -  elegantní

Letos slavíme 100 let české státnosti V různých koutech naší vlasti, různá místa, různým způsobem všichni vzpomínají a oslavují založení samostatného českého státu. Ale co se vrátit ještě trochu víc do minulosti?  Na místo odkud je vidět "země zaslíbená, mlékem a strdím oplývající", na horu Říp ! Když manžel jednoho nedělního dne zavelel k odjezdu směr tento nenápadný kopeček, byla jsem nadšená. To jsem však netušila, co nás čeká. Cestu jsem si krátila vzpomínáním na školní výlet do těchto končin, ale nic konkrétního jsem si nevybavila. Auto jsme zanechali na placeném parkovišti a tradá překrásnou alejí vedoucí k úpatí hory. Prvních pár set metrů bylo příjemných a šlo se nám zvesela , co ale nastalo chvíli po té, bylo hotové utrpení. Strmé stoupání, vedro k padnutí, desetikilová zátěž v nosítku na břiše, ale cíl byl jasný, když už jsme tady musíme dál. Kdo by to do toho roztomilého kopečku ve tvaru buřinky nebo prsa řekl? Možná nahoru vedou i příjemnější cesty, my si vš

Veselou snídani, nápaditý dezert nebo občasnou večeři. To vše lze vytvořit s pomocí tvořítek na lívance od Tescomy . Neváhali jsme a nedělní slunečné odpoledne ještě vylepšili mlsáním ke kávě a čaji. Nejradši Emilce připravuji lívance z banánů a vajec, bohužel banány nám na zahradě nerostou a chuť byla větší než ochota jít do obchodu, a tak jsme zvolili takové to klasické těsto.  Dekorační disky na lívancích vytvořily obrázky , které naše holčička moc dobře zná, hvězdičky, srdíčka i kytičky jí však nechaly ledově klidnou a vrhla se hned na veselý obličej, kterého bez milosti zbavila obou očí . Nečekala ani než je namažu domácí meruňkovou marmeládou, kterou jsem přesně pro takovéhle pokrmy připravila v úžasném zavařovacím hrnci od Sencoru (o něm si můžete přečíst zde ).  Lívance byly lahodné, sluníčko příjemně hřálo, prostě neděle jak má být. Já už pomalu vymýšlela, na co dalšího tvořítka použiji. N a jiné sladké lívance? Nebo radši slané smaženky, které díky formě budou jedna j

Tento výlet měl víc než dost premiér Některé byly plánované a příjemné, jiné bohužel neplánované a nepříjemné. Poprvé jsme vyrazili za hranice kraje , v autě pak strávili času víc než dost a ze serpentýn se moji kočičce udělalo zle a poprvé zvracela. Plánovaně jsem k výletu zařídila i nocleh , neplánovaně prodloužila dobu v autě, když jsme se ještě vraceli do civilizace vybrat hotovost, kterou u sebe často nenosím a v těchto končinách byla potřeba. Každopádně vše se dělo proto, abychom navštívili Zeměráj , zážitkový park na rozhraní středočeského a jihočeského kraje, nedaleko přehrady Orlík. Místo, kde máte možnost zažít jedinečnou sounáležitost člověka a přírody, zbavit se problémů, vyčistit si hlavu a nabít se energií. Alespoň takto to tady na mě působilo a vůbec nevadilo, že počasí zrovna vypadalo spíš jako podzim než léto. Archeologické naleziště, raně středověká usedlost, dětská vesnička Hrejkov, stezka naboso, krytá herna s pískovišti i hospůdka s obchůdkem, k tomu mnoho

Dál hledáme ideální nosítko a parťáka k šátkům. Stejně jako vnímám ve světe focení značky Nikon a Cannon, dva giganty, jejichž majitelé na ně nedají dopustit a velkou část populace dělí na dva tábory, tak ve světě nošení vidím paralelu v Andale a MoniLu . V Andale jsme si už ponosily (můžete si přečíst zde ) a tak je logicky čas vyzkoušet MoniLu . Díky naší regionální skupince se ke mě dostalo konkrétně MoniLu Uni ze šátku LoktuShe . Rostoucí typ nosítka určený od cca 2 měsíců až do 2,5 - 3 let. Úžasný věkový rozptyl, který ušetří peníze a starosti s pořizováním různých velikostí. N osítko nenastavujete každý den, tak rychle naštěstí děti nerostou, ale i to první nastavení šířky sedu bylo pro mě trochu náročné, asi i díky tomu, že jsem rostoucí nosítko zatím nezkoušela a tak nemám patřičný grif. Polstrování bederního pásu i ramenních popruhů měkkoučké, sice na mých ramenou vypadá trochu humpolácky, ale je pohodlné. Křížení popruhů, bezpečnostní spona na bederáku, stahovací kapuc